pondělí 22. prosince 2014

Důvody upevnění ceny zlata a stříbra po zavření Comexu 8.12.2014

James Turk : „ Každý den je pozitivní, když není překročena nejnižší cena kovu z předchozího dne.“V Londýně se poněkud zmírnil intenzivní tlak v důsledku nižšího požadavku po fyzické dodávce kovu.

Je však potřeba zvážit, zda jsou LBMA reporty užitečné. Je to jen další kousek skládačky. GOFO má svoji přirozenou rychlost. Častěji  odráží to, co centrální banky chtějí, aby odrážely.
Musíme mít tedy na paměti, že GOFO je jen politicky korektní způsob, jak uvést skutečnost, že zlato má úrokovou sazbu, a to i když zlato bylo údajně demonetizováno v roce 1971 (Jinými slovy, demonetizace, tedy nahrazování zlata bankovními penězi a mincemi).

Takže GOFO není až tak důležité. Koneckonců, nemluvíme ani o DOFO a EURFO, kdy dolar a euro mají samozřejmě také stoupající sazby. Klíčovým bodem je úrok zlata (který se vypočítává odečtením GOFO z LIBOR) ve vztahu k úrokové sazbě dolaru nebo eura.

Půjčování zlata není opravdu konkurenční trh. Minimální výše úvěru je 30 000 Oz, což je zhruba jedna tuna a úvěrové nabídky jsou často prováděny v řádech několika tun. Takže vzhledem k velikosti  trhu s půjčováním zlata zcela dominují centrální banky. V podstatě mohou dělat úvěrové sazby zlata takové, jaké chtějí, aby byly. Úrokové sazby zlata jsou ještě více zmanipulovatelné než úrokové sazby dolaru nebo eura, jednoduše proto, že trh se zlatem je tak malý a proto snadněji kontrolovatelný, zvláště ve srovnání s ostatními měnami.

Ale na druhou stranu s LIBOR sazbou, téměř nulovou, je manévrování centrálních bank omezené. Buď zlato zaostává, což znamená, že úrokové sazby zlata jsou vyšší než sazby dolaru, nebo úroková sazby zlata jdou do záporu, což by znamenalo, že centrální banky musí někomu zaplatit, aby si půjčil jejich zlato. Obě tyto varianty jsou příznaky abnormálních podmínek na trhu. A podmínky na většině trhů po celém světě jsou skutečně abnormální, z důvodu měnové politiky centrální banky a jejích neustálých zásahů.

Bez ohledu na zprávy LBMA. Jsou to trochu fiktivní zprávy, stejně jako fiktivní hlášení Comexu. Co je ale důležité, je činnost samotného trhu, nikoliv vykazování zpráv a hlášení. V důsledku toho můžeme vidět rozruch aktivity kovu před zpomalením, které obvykle přichází s blížícím se koncem roku.


Překročením úrovně 1 220 dolarů se také potvrzuje, že desetiletí trhu se zlatem je zpět! 

pátek 19. prosince 2014







Vážení zákazníci,
děkujeme Vám za přízeň a  důvěru, kterou jste nám věnovali. Přejeme Vám krásné a kouzelné vánoční svátky a mnoho spokojenosti, radosti a úspěchů v novém roce 2015.

Váš AuPortal


Zároveň bychom Vás rádi požádali o shrnutí, jak jste byli s našimi službami spokojeni o Vaše nápady a podněty, jak Vám být i v nadcházejícím roce co nejblíže  http://auportal.blogspot.cz/Děkujeme za příspěvek

pátek 5. prosince 2014

Skutečnost o repatriaci německého zlata

reportér: Petere, byl jsi jedním z hlavních aktérů hnutí v Německu za repatriaci německého zlata.

Boehringer : Ano, to je pravda. Jsem hlavním iniciátorem, ale udělal jsem to společně s asociací evropských daňových poplatníků (ETA), s předsedou baronem von Hohenhau. ETA má  v Evropě více než 100 000 členů. V roce 2011 jsme se spojili a založili německou repatriační kampaň. Je to už opravdu dlouho, kdy bylo německé zlato fyzicky na německé půdě. V roce 1990, po pádu Sovětského svazu, si někteří lidé v Německu začali stěžovat na to, že většina německého zlata je držena v zahraničí. A začali se ptát. Proč není naše zlato u nás? Proč musí být v Londýně, Paříži a hlavně v New Yorku u FEDu ?

Ale bylo těžké dostat nějaké informace. Bundesbanka žádné neposkytovala mnoho let. Ale německé hnutí za repatriaci zlata získalo na síle a stále více lidí, včetně členů německého parlamentu se začalo ptát, proč naše zlato nemůže být v německých bankách? Sami začali zpochybňovat Bundesbanku.

V té době se Bundesbanka zachovala dost arogantně a odmítla na toto téma vydat jakékoliv vyjádření.  Ačkoliv o něj naše sdružení poměrně dlouho a složitě usilovalo. Domnívali jsme se, že sdružení evropských daňových poplatníků nemůže být ignorováno, nicméně s odpovědí Bundesbanky jsme spokojeni nebyli. Když jsme začali s veřejnou kampaní, věci se začaly rychle měnit, Bundesbanka byla pod velkým tlakem. Bylo to v roce 2012, kdy jsme začali  shánět více informací o místě, kde by naše zlato mohlo být. Měli jsme obavy, když jsme zjistili, že FED v New Yorku údajně drží  1500 tun našeho zlata. Také jsme se dozvěděli, že 350 tun by mělo být v Paříži a 700 tun v Londýně.

Dozvěděli jsme se, že v roce 2001 a 2002 mělo být údajně repatriováno z Londýna 1000 tun zlata. Nikdo o tom nic nevěděl, dokud jsme o tom my veřejnost neinformovali. Problém je v tom, že je velice složité to dokázat, protože Bundesbanka odmítá uvolnit podrobný seznam zlatých slitků spolu s jejich sériovými čísly.

Problémem Německa je, že neaudituje své zlato. Nikdo nemá přístup k německým zlatým rezervám, aby prokázal, že toto zlato tu skutečně je. Ale se všemi centrálními bankami na světě je to stejné, nebudou uvolňovat podrobné informace o tom, kde se jejich zlato nachází. Vím, že toto téma bylo obšírně řešeno ve Spojených státech. FED doteď mařil jakýkoliv pokus o audit americké zlaté rezervy.

Naše kampaň byla úspěšná a tak se tyto informace dostaly na světlo světa. Bundesbanka také vydala vyjádření, že by se do roku 2020 mělo vrátit 700 tun zlata. Přibližně 37 tun zlata bylo vráceno v roce 2013, očekává se také, že nějaké zlato by mělo být vráceno ještě v tomto roce, ale konkrétní čísla budou vydána až na konci roku.

Neustále se spekuluje o tom, že zlato, které má být uloženo v New Yorku, je již dávno prodáno jako součást systému stlačování cen řízené FEDem. Německo má nesporný nárok na svých 3400 tun zlata, které je uloženo po světě

Reportér : Němci požádali FED o audit a nahlédnutí do trezorů se zlatem.  Byli však odmítnuti a vstup  do trezoru vyhodnocen jako bezpečnostní riziko. To je samozřejmě absurdní. A je to jen další lež určená k zakrytí pravdy.

Boehringer: Mohu s Vámi jen souhlasit, ano je to absurdní. Dokonce i 5 tun zlata, které se vrátilo zpět do Německa, muselo být předtím roztaveno a přepracováno. Proč se německé zlato uložené ve FEDu  muselo roztavit a opatřit novými sériovými čísly?

To nás také velice zajímalo, protože to podporuje spekulaci, že naše zlato již bylo rozprodáno. A já si to myslím také. Jsem  přesvědčen, že FED naše zlato nemá a proto ho nemůže našimi úředníky nechat zkontrolovat. A mnoho lidí na toto téma otevřeně diskutuje.


Tento rozhovor vznikl z důvodu zveřejnění pravdy. Aby se celý svět dozvěděl co se ve skutečnosti v Německu děje. Jsem přesvědčen o tom, že němečtí občané nakonec dosáhnou svého a naše zlato se nakonec vrátí zpět na naší půdu, tam kam patří! Protože právo je jednoznačně na naší straně.